Když v počítání planet přeskočíme Zemi, dostaneme se po Marsu k páté planetě od Slunce. Takovou planetu jsme tady ještě neměli. V minulých hodinách jsem vám říkala o vozítkách, která jezdí na povrchu planety, a teď vám to z nějakého důvodu nebudu moci říct. To z vás, kteří si o SS něco četli, určitě už zjistili, že máme v naší soustavě dva typy planet. Jeden typ už jsme probrali a teď nám zbývá ten druhý – planety plynné. Plynné planety mají kamenné jádro a kolem něj opravdu velké množství oblak. Ten má různou velikost a barvu. Ale velikost je opravdu hodně velká. Všechny plynné planety (jsou čtyři) patří k největším ze SS. A jsou to ty vzdálenější od Slunce.
Jupiter je největší planetou sluneční soustavy. Je jednou z těch plynných planet, o kterých jsem před chvílí mluvila. Kdybyste si chtěli představit, jak velká tato planeta je, zkuste si vzít 10 stejně velkých glóbů Země a poskládejte si je vedle sebe. O jupiter se zajímali astronomové už odpradávna. Na noční obloze je poměrně jasný, takže není nijak těžké si ho nevšimnout. V roce 1610, kdy italský vědec Galileo Galilei poprvé namířil dalekohled vzhůru k obloze, zjistil, že se u Jupitera vyskytují 3 hvězdičky. Díky dalšímu pozorování zjistil, že ony hvězdy jsou hned 4 (jedna byla v den 1. pozorování schovaná za planetou). Po delší době díky zakreslování poloh hvězd a počítání přišel na to, že jde ve skutečnosti měsíce, které obíhají kolem Jupitera podobně jako Měsíc kolem naší Země. Souhrnný název pro tuto čtveřici měsíců je měsíce galileovské. Jsou to Jupiterovi největší měsíce, někdy pozorovatelné pouhým okem, jindy už potřebujete slabší dalekohled. A jejich jména zní: Ganymedes – Callisto – Europa – Io. Io je snad nejpodivnější měsíc ve SS. Jsou na něm nevyhaslé sopky a je to nejoblíbenější měsíc vaší profesorky. Jupiter má ale o mnoho měsíců víc, než jenom čtyři. Je to velká planeta, má velkou přitažlivost, takže si dokáže přitáhnout skoro každé kousek, co letí soustavou. Má jich něco kolem 63, ale nikdo to nemůže říct přesně, jelikož některé mohou být schované za planetou nebo si chytí nějaké další. Měsíce ale nejsou jediným, co je na Jupíku zajímavé. Vlastně, když se na něj podíváte, určitě si všimnete nádherných barevných pásů – jeho atmosféra. Ta se skládá převážně z vodíku a hélia. Taky si na něm můžete všimnout velké rudé skvrny. Rudá skvrna je složitá anticyklóna (bouřka). Pohybuje se proti směru hodinových ručiček. Kolem planety obíhá prstenec. A ne jeden… Ano, ano, slyšíte dobře! Prstenec je shluk různě velkých prachových částic a kamení, který při pohledu z dálky jen vypadá jako nějaký prsten (budeme si povídat u Saturnu).

Takže už jenom domácí úkol.
1. Řekněte mi něco o Saturnu.
2. Z jakých plynů se skládá?